Ta láska. (I.)

By Jan Václav Tůma

Rozběhlo se srdce

z jara na procházku,

zaletělo k nebi

hledat sobě lásku.

Daleko ta milá

ohnivá hvězdička

a srdci bez lásky

zdlouhavá cestička.

Kvítko bez rosičky,

bez barvy a vůně,

srdéčko bez lásky

naříká a stůně.

Růže beze květu

smutné podívání,

a srdce bez lásky

jako v umírání.