Ta láska. (IV.)

By Jan Václav Tůma

Což je mi to platno,

že mě andělíček

poslal k srdci tvému:

však mi nedal klíček.

A v tom srdci poklad,

o ten já tak stojím,

očko tvé ho hlídá –

černých já se bojím.

Bez klíčku otvírat,

síly marně hynou,

najdu já si, najdu

cestu k srdci jinou.

Povyroste láska,

oko zavře spaní,

otevře se srdce –

počkám já si na ni.