Ta láska matek.

By Boleslav Trojan

Ta láska matek – ta tak veliká!

kdo jí by slovo křivé jedno dal,

já na věky bych naň již zanevřel

a nad nevděkem bych se rozplakal.

Ta láska matek – ta tak vznešená!

že slunce nemůž’ býti skvělejší

a tepla tolik lidstvu nepodá,

a božství žádné není světější.

Ta láska matek – svatá – velebná!

ji stavěť měl by člověk na oltář,

a nebylo by věru modlářstvím,

když ukláněl by’s před ní svoji tvář.