Ta sklenka absinthu –

Ta sklenka absinthu mi naposledy zbyla,

když všecko odešlo a všecko sřítilo se –

odešla Žena moje ve vítězné póse

a noční stesky moje jenom konejšila

– ta sklenka absinthu.

Ji k ústům pozvedám snad po desáté asi

a v beznaději žití znovu naleji si,

bych prudce rozchechtal své příliš vážné rysy.

Mé oko strhala a rozcuchala vlasy

– ta sklenka absinthu – –

Pít celou horkou noc a zapomenout všeho

a znovu vyprázdnit a plnit číše chladně.

Pak sebe nalézt v kapce poslední kdes na dně

spilého Zoufalstvím a steskem šíleného

– po kapce absinthu – –