Ta štíhlá palma v listův plném květu

Ta štíhlá palma v listův plném květu

Se pyšně z chrastí ku obloze vznesla,

A na vše strany rozpjala jak vesla

Své listy jako loď u rychlém letu.

A chtěla veplout do neznámých světů,

Kam temná, předivná ji touha nesla,

Však těžký svět – a jako plachta skleslá,

Kdy stojí loď, tak listy kloní v hnětu.

I v srdci mém předivná palma vzešla,

A temně, truchlivě zní šepty její,

Jak na ráj zpomínka, jak touha přešlá.

Polož na srdce mé mdlou hlavu svoji,

V sladký tě spánek jeho písně vpějí

A žhavé rány tvé se ztiší, zhojí.