TA TVRDÁ SLOVA...

Ta tvrdá slova nelítostná

a těžká jako kameny!

Já cítil, že je konec všemu

a celý život zmařený.

Pak zděšení v tvých velkých očích

a prosby se rtů vanuly

a lítost, úzkost zoufanlivá...

Z mých očí slzy kanuly

a nedoved’ jsem odpovědět,

ni bolestí když opilá

a smutkem drahá tvoje hlava

se na má prsa sklonila,

a ani bolest, ani lítost

já necítil, ba ani hněv:

jen sladko v ústech, jakby měla

z nich vyřinout se proudem krev...