Táborské kraje.

Přec jsou jen chudé Táborské ty kraje,

však mám je rád až k smrti neskonale,

hor mírné pásmo ve slunci tu hraje,

a žloutne obilí již skorem zralé,

u silnic v lesích milíř šerem hoří,

a pošta jede truchlivými lesy,

hajnovny nízké v mladých buků moři

kdes leží v dříví nakupené směsi,

jsou města malá, zapadlá a skrytá

pod lesy mhavými, kde soumrak dýmá,

cimbuří hradů sbořených tě vítá,

a sláva Žižky v každém koutě dřimá.