Tajemné volání.
By Adolf Heyduk
V pole to volá, žene mě to z domu,
srdce i mysl touží ven,
přineslať Vesna květy v kštice stromů,
vlaštovky střechám na hřeben.
Kam oko hledí, zázraky se tvoří,
na všecky strany roste svět,
v ňadrech to buší, v hlavě mi to hoří,
pospíchám s bohy rozprávět!