Tajemné volání.

By Adolf Heyduk

V pole to volá, žene mě to z domu,

srdce i mysl touží ven,

přineslať Vesna květy v kštice stromů,

vlaštovky střechám na hřeben.

Kam oko hledí, zázraky se tvoří,

na všecky strany roste svět,

v ňadrech to buší, v hlavě mi to hoří,

pospíchám s bohy rozprávět!