Tajemství.

Ne, nemohu, má hlava pálí –

a přece za Tebou bych šel!....

Tvé rety něčemu se smály,

já rád bych tajemství to měl.

Tak moci světů na rozhraní

se o ten úsměv s Tebou rvát –

anebo svojí těžkou dlaní

jej ze hrobu si vyhrabat!....

Ó, chtěl bych vědět, v hrudi Tvojí

co dřímá skryto v černou zem,

co v těžkém zoufání a boji

Ty’s zastřela svým úsměvem.

Však nemohu a hlava pálí,

co kolem čiší jenom chlad....

Tvé rety něčemu se smály –

a já bych zvěděl to tak rád!