Tajná láska.

Dech jara mně ji uchoval,

kdy byl jsem ještě mlád.

A já jsem ji tak miloval,

a já ji měl tak rád,

jak vonný luh svůj čistý květ,

jak lesní ptáče svoji snět

a horský tok svůj pád!

Já vídal ji, kdy v jaru svém

si zpíval květný sad,

kdy zem před chladným podzimem

šla v bílé mlhy spát,

i zima s dumou truchlivou

kdy bouřně vála nad nivou

svých rudých listů řad!

Leč zvědět nesmí na věky

to dítě rajských vnad,

že jeho zjev kdys bezděky

se do prsou mi vkrad’,

že vzpomínku jsem zachoval,

jak jednou jsem je miloval,

a jak jsem je měl rád!