Tajní křesťané.

Les křížů s vrchu zíral v údol stmělý;

ubledlá hrůzou lůny zář se chvěla,

tam mučnů vbitých ozařujíc těla –

tu oběť drahou Kristu Spasiteli.

Postavy temné na vrch hory spěly.

V ta místa děsná, chůze příliš smělá!

Kam noha stoupla, zem se krví rděla

a mrtvolami zářil vrchol celý.

Postavy temné v křížů les se ztrácí

a v stopy mučnů žhoucí rety tisknou,

až slzy v proudu bolem s očí trysknou.

Pak těla sňavše v kment je ovinují,

jak matka robě. – Ví-li ubožáci,

že údům vlastním kříže upravují?!