TAK DROBNÁ...

Tak drobná, jímavá v své radosti i žalu!

Tak přítulná svých chorých očí leskem!

Tak tklivá v smíchu. Rozmilá svým steskem!

Tak čista ve všem okolním tom kalu!

Tak malou Hedviku’s tak živě zkouzlila mi,

že maně v ní na Isu zapomínám.

Za ruku chci Tě vzít (již často líbám)

a jako malé děcko uspat pohádkami.