Tak je mi v životě...

Tak je mi v životě...

je z dálky vidět vlak – –

tu kolem projede – tu zastaví,

a z cestujících kdos mne pozdraví,

a jiný do mých očí upře zrak.

Už tolik mimo prošlo jich

v tom čekání,

však žádný z nich

tím není, koho vítat chtěla bych.

Vlak v dálku uhání

a v okně tam

tvář zamihla se;

tvář tu dobře znám.

Jak ke mně upírá se!

Dva páry pohledů

vteřinu ocitly se v závrati.

Však vlak je z dohledu

a jenom mlha kouře na trati.