Tak je to úžasné mít někoho rád,

Tak je to úžasné mít někoho rád,

jako bys na slunci kvetl a zlát,

jako bys mízu ssál od kořene,

proudící vodou byl, která se žene

v údolí z hor.

Duše se šíří ti na prostor,

země i nebe se malými zdají,

všude se kouzelné příhody tají,

v kráse kol všude zříš lásky vzor,

bližší ti každý je tvor.

Ruce máš plné přebytku štěstí,

sotva ho v náručí uneseš,

sedáš si života na rozcestí,

všem trochu z něho rozdati chceš.

Každý, jak věděl by, co v sobě máš,

za tebou pospíchá, k tobě se blíží

a ty mu ze štěstí rozdáváš

a snímáš lidských smutků tíži.