Tak jsem vás miloval...

By Rudolf Richard Hofmeister

Tak jsem vás miloval, paprsky letní,

tak rád jsem vámi duši svou hřál,

když jste mi volaly: „Vzchop se a vzletni!“

smutek můj starý jako sníh tál.

Tak jsem vás miloval, vy slunce děti,

vášnivou láskou, v zářící den,

když jste mne líbaly pod vonnou snětí,

spíjely jasem, zlatily sen...

Tak jsem vás miloval, paprsky zlaté,

když po dnech smutku, v samoty stín,

první zář lásky mé nadějí spjaté

snesly jste v slávě v duše mé klín...

A tak vás miluji, paprsky žhavé,

že v dáli tam, kam zalétám v snách,

budíte ze snění ty oči smavé,

líbáte kadeř i tváří nach...

Svěťte a líbejte, paprsky svaté,

snivou tu hlavu i čílka běl,

střásejte v duši jí samé sny zlaté,

oblačnou záři i květů pel...

Padejte, padejte, paprsky jasu,

do duše její, do duše mé,

ze samé záře nám v čarovnou krásu

setkejte pouto pro srdcí dvé...

Budem vás milovat, paprsky Vesny,

spolu vás chytat v nadšený zrak,

budete zářiti lásky nám ve sny,

budete křídly nám do oblak...