TAK SÁM...

Tak bez lásky a bez přítele,

tak sám tu spíš a opuštěn,

jak svit, jejž den v klín noci stele,

jak v písni sirý, plachý sten.

Tak sám, jak výkřik na rtu spícím,

květ, poslední jenž v sadě je,

jak v srdci, léta strádajícím,

kdys na mžik svitlá naděje.