TAK SEBOU NEBUDEŠ
By Viktor Dyk
Tak sebou nebudeš, když v ústraní se schováš,
kde tebe nenajdou, kam příliv nesahá.
Tak sebou nebudeš. A ještě něco považ:
tím více sílí duch, čím více přemáhá!
Z divého chaosu, kde vášeň všech v tvář zírá
a všechno kolem jak by zvlčelo,
co dříve obzor skryl, se nyní otevírá.
A tiše promlouvá, co věky mlčelo.
Víc srdce pochopí, víc oči tvoje vidí
a křídla rozepnou se k rozletu.
Je jedna samota, samota v hluku lidí,
křest pravých, pravých anachoretů.
I to se přihodí, že ranili, že bodli.
Než bol jen lázní je, jíž duch tvůj okřeje.
Na poušti poustevník ať o spásu se modlí.
Věř: nelze ubíti, co v tobě silné je.
Posměch ni nenávist tvých nezastaví kroků,
když velkost vedla tě, když žil jsi pro krásu.
Buď jako zápasník, jenž, čím víc vidí soků,
tím mocněji je puzen k zápasu.