TAK SEBOU NEBUDEŠ

By Viktor Dyk

Tak sebou nebudeš, když v ústraní se schováš,

kde tebe nenajdou, kam příliv nesahá.

Tak sebou nebudeš. A ještě něco považ:

tím více sílí duch, čím více přemáhá!

Z divého chaosu, kde vášeň všech v tvář zírá

a všechno kolem jak by zvlčelo,

co dříve obzor skryl, se nyní otevírá.

A tiše promlouvá, co věky mlčelo.

Víc srdce pochopí, víc oči tvoje vidí

a křídla rozepnou se k rozletu.

Je jedna samota, samota v hluku lidí,

křest pravých, pravých anachoretů.

I to se přihodí, že ranili, že bodli.

Než bol jen lázní je, jíž duch tvůj okřeje.

Na poušti poustevník ať o spásu se modlí.

Věř: nelze ubíti, co v tobě silné je.

Posměch ni nenávist tvých nezastaví kroků,

když velkost vedla tě, když žil jsi pro krásu.

Buď jako zápasník, jenž, čím víc vidí soků,

tím mocněji je puzen k zápasu.