Tak sněhem jdem –

Přes hroby neznámé

soumrakem spěcháme,

přes hroby zavátých

v příšerný, svítící ve tmách sníh.

Východy za námi

zapadly mlhami,

u rodných našich chat

nečeká nikdo již na návrat.

Do oken zarudlých

zříme, kde bled a tich

chystá se, jak my jít

do dálek soumrakem snivý lid.

Po cestách, necestách

žene nás němý strach,

zda padnem v závějích,

či přijdem k jarům, kde taje sníh!