Tak těžko je to! –

Tak těžko je to povědět,

když srdce bolesť cítí zlou,

že spíš by člověk vyplakal

slz tisíc na tu bídu svou,

a dřív by objal celý svět

v svém srdci bídou stísněném,

jen aby mohl zaplakat

na srdci v světě jediném!

Tak těžko je to povědět,

proč ve světě je člověk sám,

že stokrát spíš by rozuměl

celého světa rozbědám;

než kdyby srdcem povědět,

jak cítí, mohl ten svůj žal,

ba věru nad tou povídkou

by celý svět se rozplakal!

Ba svatá věru je to řeč,

co srdce mluví v hloubce své,

a čím víc ji kdo povídá,

tím dál se od ní vzdaluje:

ta nejvíc mluví, mlčí-li,

a nepíše se, nemluví,

však v svaté duchů hodině

se cítí jen a – rozumí!