TAKÉ FILOSOF.

Byl cvrček jeden – samá moudrost –

pěl v poli, nad ním šuměl strom;

když zašelestil, říkal cvrček,

že rachotí to hrom.

Když svatojanská muška létla:

„To velká byla hvězda,“ děl,

a unešen hned lýru zladil

a hymny o ní pěl.

Píď pole, na němž koncertoval,

byl neobzírný jemu svět,

a jako hudba sfér mu znělo,

když slyšel žáby pět.

A když pak člověk s kosou přišel,

tu bázlivě se v díru skryl

a šeptal si: už jsem ho viděl!

Bůh světů! Bůh to byl!

A věřil v světový svůj názor

a věřil v pravdu svojich slov,

divil se hloubce myšlenek svých

jak jiný filosof.