TAKOVÁ CHVÍLE TESKNÁ...

By Antonín Sova

Takové chvíle teskná

jde nečekána...

Na cestách smutné slunce

a jíní rána...

Kol oklamané zraky

v mém zraku pálí...

Hledíme na oblaky,

jak tmou se valí...

Přes Čechy vyšel průvod

maškar a běsů...

Pro pláč i pro smích důvod,

pro výkřik děsu...

Jde politická sláva

svým krokem račím...

Hydrocefalická hlava

s tím mozkem ptačím...

Dav ubohý a hloupý

se šklebí všady,

posílá drzé troupy

do maškarády...

Sám už je nutno zůstat

s duše své tichem...

Sám bít se s ubohostí.

se zlem a hříchem?...

Sám podepřít si hlavu

a hořce plakat?...

Do díla vlastních vrahů

své síly vlákat?...

Za běsy, maškarami

lid nechat běžet?

Když nechali vše zpustnout,

vše hnít, vše ležet...