Tam na kraji lesa...

Tam na kraji lesa rostly jahody,

hořely jak země teplá krev,

a hned od nich tměl se mladý les,

v kterém volal táhlý, zlatý zpěv.

Onen les a palouk, jahody,

zpěv ten se mi v duši navrací –

smutné všecko – smutné: ach, ne zem,

ale něčí srdce krvácí.