TANEC RUSALEK.

Životem nejsme a přec lákáme tě

na palouk s měsícem...

Zázraků včera zavřela se řada,

my v tobě dál však zříme kamaráda

a jenom pro tě rej jsme znova začly

pod lesem!

Jsme jenom sen a přec tvé oko našlo

nás tady za vodou!

Mír prázdný zvoní z tvého k nám sem břehu,

za naším břehem lásku máš a něhu,

že v celém žití nenajdeš jich ani

náhodou –!

Jsme jenom dým a přece těla vidíš,

vlas padá s ramenou...

Pomalu lehkým krokem blížíme se,

tvůj obraz hloubka očí našich nese,

že jako klas tvou duši chvět se zříme

zmatenou...

Tvé mládí jsme a proto zlákáme tě.

Dál mír tvůj co ti dá?

Tvá mužná krása nejvíc se nám líbí,

ty vidíš nás a slyšíš naše sliby –

jedenkrát skočíš, z nás tě chytí jedna

a nevydá!