Tanec smrti.

By Emanuel Lešehrad

Je nebe plno bílých hvězd,

v své síni sedím sám a sám,

já chtěl bych zpívat, chtěl bych kvést,

a zatím do svých dlaní lkám.

Já zatím do svých dlaní lkám,

a mojí hrudí táhne vzdech,

já jedné dívky vzpomínám,

již miloval jsem nejvíc z všech.

Já chtěl bych u ní zase být

a chtěl bych líbat její ret:

Však schladly vášně, schladl cit...

Hej, smrti, zahrej menuet...