TANEČNICE A DŘEVĚNÝ PANÁK

– Milé dítě,

pojďte hbitě

na rejdiště mezi nás,

tanečnice,

výtečnice,

učit bude tančit vás.

Kdo chce žíti,

musí chtíti,

jinak může v koutě stlít,

kdo je smělý,

tomu celý

svět se musí otevřít.

Kdo chce štěstí,

zkus jen lézti,

štěstí kvete na hoře;

venku svítí

na sta kvítí,

tma vždy straší v komoře.

– Nelákejte,

klidu přejte,

jinde hřejte zachránce;

nechť jen svítí

venku kvítí,

mně se nechce do tance.

Pro mne není

tance, pění,

v samotě své rozjímám,

jak se žití

světem řítí,

nikdo neví odkud, kam.