TANGER

Arabe krásný u zubaté kasby,

proč se srdcem osud si hrál?

Kdo mi to podal červené růže,

plamenný pohled mi dal?

Bylo to daleko v africkém městě,

na dno srdce prsten pad –

dar nejkrásnější na bludné mé cestě:

někdo se chtěl darovat.

Ohnivým bleskem to v dvojí tmě vzplálo –

ten zrak byl plamenný slib!

Tak mnoho bylo toho – tak málo:

Úsměv. Růže. Pohled – šíp...

Effendi černý, ten pohled byl sladší

než hrozen, než ananas.

Celou noc cizince mořský vítr

na palubě čechral vlas.

Celou noc krvácela sladká rána,

kdos po africké lásce prah – – –

Loď na cestu dalekou dala se z rána.

Sen tančil po vlnách...