Tatíčku nebeský, divné děti rodíváš!

Tatíčku nebeský, divné děti rodíváš!

Rozdíly přenáramné!

„Na, babo, troník, na, tu máš,

pomodli se za mne

otčenáš!“

Tak mně řek pán ten velký u kostela, však ho znáš!

spinkej, můj holoubku sladký,

spinkej a poslouchej se rtů své matky

otčenáš.

Kolik jich mám se modlit? Všš! Všš! Ty lkáš?

nemám kdy ni za své dítě se pomodlit

otčenáš – –“

Tatíčku nebeský, divné ty děti máš! –

Viděl na rtech své matky se chvít

poslední otčenáš.