Tedy, žij dobře v chladu vod,

Tedy, žij dobře v chladu vod,

v polotmě olšin v zpěvu hnízd,

vzpomínky na tě co doprovod

přes celou pouť si budu číst. –

Já nevím, kdo mne pohostí,

a nevím, jak se vymluvím,

že zrak mám plný úzkosti

a oči s bělmem slzavým.

Já nevím, jak to vysvětlím,

proč opustil jsem všecko

a schýlen k cestám propadlým

jsem zabloudilé děcko...