Těm, kteří vědí...

Těm, kteří vědí, co je opuštění

v těch nocích, kde zář jedné hvězdy neplá,

těm, kteří vědí, jak je třeba tepla

v těch mrazech žití a jak není, není;

Těm, kteří vědí, jak tu lásky málo,

jak málo léku v choré srdce bědné,

těm zlatá záře na čelo kéž sedne

a kéž se slunce na ně pousmálo.

Ať neví nikdo, že tam dole mrazem

se srdce chví; – tak struna, která hrá ti,

vítězná chvěním posluchače chvátí,

než hra ta divá přetrhne ji rázem.