TĚM, KTEŘÍ ZAPOMNĚLI

Jak prahlo srdce nám! Jak duše byla lačná!

A na obzoru mračna jen a mračna,

jež padla s nebe na čelo.

My sen svůj měli jsme a spíjel nás svým jasem,

leč mluvilo se o něm polohlasem

anebo o něm mlčelo.

Vztek byl v nás bezmocný a v předráždění chorém

jsme vídali jít prapor za praporem,

by zdvojil tíhu našich pout.

My viděli, jak směje se a šklebí

vrah odvěký a výkřik dral se k nebi:

„Nedej zahynout!“

V svém uzavření mohli jsme jen tápat.

Kdes východ v krvi, v krvi jih a západ.

Vše pusté hordy ničily.

Nám říkali, že co je, býti musí.

A v onu chvíli přišla zpráva z Rusi,

že prapor náš jste vztyčili.

Co cítili jsme, těžko říci slovem.

My nestáli už nad národa rovem,

my zřeli jeho kolébku.

A zoceleni rodných bratří činem

my věřili, že bez cti nezahynem’,

čelili hrozbě, pošklebku.

Ó, všichni vy, kdož bili jste se prví:

svoboda vaší zrodila se krví,

vy dodali jste víry, sil.

A když pak přišla chvíle zkoušky vlastní,

my vzpomínali na vás, jsouce šťastni,

že s vámi jeden úkol máme, cíl.

Což zapomenout možno za čas krátký?

Dnů všedních shon vypudil z myslí svátky,

mrtvo, co žilo tenkráte?

Což národ v budoucnost jde zlhostejnělý?

– Vy, kteří na reky jste zapomněli,

na sebe zapomínáte.

Zapomínáte v poživačném chvatu

na včerejšek svůj, lepší na podstatu,

na krásu prvých počátků.

Zapomínáte, vrah že ještě kdesi,

a nevidíte vrátky vcházet běsy

v „maličkou naši zahrádku“!

Oh, nevidíte přes nízký plot její,

jak nenávistné oči nahlížejí,

jak vztekle pěst se zatíná!

Ty hýčkáte, kdož zradili a zradí,

a pohozen je mezi harampádí

prapor, jejž zvedla Družina.

Posledně volám v chvíli nenávratné:

nezapomeňte na dobré ni špatné!

Nezapomeňte na čin ani hřích.

Zle, kde se národ z dějin nepoučí!

A lehkověrní, kdo vám za to ručí,

že zmizel stín dnů minulých?

Rozpomeňte se! Učte se! A vizte!

Kde zlato bylo zkoušené a čisté

je nezahoďte do braku!

Čest muži čestnému, dík, kdo je hoden díků,

vzpomínku oběti a vavřín bojovníku!

A trest a kletbu bídáku!

Rozpomeňte se na čas dávno zašlý.

Tak najděte se, jako jste se našli!

Prozřete, než se zešeří.

Připravte se! Hle, vichřice se zvedá.

A stokrát lidu nešťastnému běda,

jenž v spravedlnost nevěří!