TEMNÁ JÍZDA

Ba-ba-dan run-dum, ba-ba-dan run-dum

nevrle bubnuje loudavý vlak,

ba-ba-dan run-dum, ba-ba-dan run-dum

nad námi černý harcuje mrak.

Všem lidem pohled vystydl náhle,

ba-ba-dan run-dum bubnuje svět;

podzimních ohňů oblaky táhlé

zardousit hledí poslední květ.

Vystydle zraky do dálky civí,

do hlubin kamsi napjat je sluch;

zdá se, že uslyšeli dnes živí

výstrahu mrtvých jak svědomí pluh.

Ba-ba-dan run-dum, ba-ba-dan run-dum

varují oběti válečných dní,

ba-ba-dan run-dum, ba-ba-dan run-dum

volají padlí lvi revoluční...

Ba-ba-dan run-dum jak na povel země

hrozivě bubnuje zdlouhavý vlak,

úzkost a naděj v něm snoubí se temně,

a sociální chvěje se vrak.

Jeden již běsnící železo tuší,

ba-ba-dan run-dum války, k níž krok,

druhému revoluce to buší

ba-ba-dan run-dum, jímž zahyne sok.

Jeden se choulí jak spráskané zvíře,

bezradně zírá k bouřím, jež jdou;

druhému, silnému v lásce i víře,

naděje k nejvyšším cílům se pnou.

Jej nepoděsí krvavá jitra –

leč také jej zříš-li bázní se třást,

to proto jen, aby skutečně zítra

si vybojoval proletář vlast...

Ba-ba-dan run-dum, ba-ba-dan run-dum

nevrle bubnuje loudavý vlak,

ba-ba-dan run-dum, ba-ba-dan run-dum

bubnuje svět...