TEMNÁ TVÁŘ

Neznámá dívka z okna hledící

je tváří temnotnou, je vykrojenou

jen neurčitě z tmy tmou žijící,

jen žitím od temnoty odlišenou.

Na křehkých rysů život hlubinný

tma rozlévá své hluboké a jemné

a v jedno splývající odstíny,

je snad jen černým světlem hvězdy temné.

Tak duše dívky, nad svět nakloněna,

tmu žije, v ní se uvědomí tma,

v týž se mnou večer, jenž je beze jména

jen temnou vlnkou v noci neznáma.