Ten starý měsíc svítí nám zas,

Ten starý měsíc svítí nám zas,

a západ zvolna zmírá,

v čela jde oheň, do srdcí jas,

přitul se! – Někdo se vtírá

studený mezi nás.

Ručku z mé vymyklas,

západ shořel, luna mizí –

někdo se cizí

studený posadil mezi nás.

Cos jako: „žití – mráz“

šeptáš, já dívám se v dál.

Někdo se checht ha! vedle nás.

Síla má, duše má pěstí ho drtí

marně – on peklem se smál.

Noc černá, kostlivá – oko Smrti.