Tenké zvonky klinknou,

Tenké zvonky klinknou,

hrana zní,

květin něžné hlavinky

sklání se smutně níž, níž,

všecinko venku v umírání sní.

Zapomnět na ni, na Aninku

možná není, není.

V ní, panence mé,

studánka nebe mého krásný snila sen.

Kam nyní? Temno, prázdno kolem,

Nic na mně cení šklebně hnát,

kam? neb odnesla mně Aninku Smrt.

Tenké zvonky klinknou,

hrana zní:

Milování do skonání.