Tenkráte srdce mé zajásalo,

Tenkráte srdce mé zajásalo,

když jsem tě v náruč svou klad,

příroda volala: halo! halo!

ukájel touhy jsem hlad –

Bývávalo!

Tenkráte mládí mně se rtů se smálo,

křoviny, háj když šuměl,

dobře jsem porozuměl –

Bývávalo!

Tenkráte nebe mi hvězdy své dalo,

a vichr, co skučí, mně ódy hrál.

Bývávalo!

Tenkrát jsem, Milosti, tvé slyšel pění,

přes mlhy světa díval se v dál, snivou dál –

Bývávalo – není!