TERCINY KE CHVÁLE MINULÝCH DNÍ

Ty drahé jaro, prosycené blahem,

tvých vážných, modrých nocí polosen

stal nového se života mi prahem.

Teď každý letní vyzlacený den

jak slavobrána před splněním stojí

a svítí odkazem tvým přetížen.

Úl mého srdce v blahém nepokoji

vždy čekat bude vzpomínek všech roj,

jež polétaly po lučině tvojí.

Teď na životě leží letní znoj

a slunce žehná milujícím hledem

vše bohatství, jež vytvořil tvůj zdroj.

Až přijde podzim, závist v zraku bledém,

nic, jaro, nevezme, cos dalo ty,

neb srdce bude naplněno medem

tvé štědré nehynoucí dobroty.