TERCINY O ZBLOUDILCI.

Jak velký byl dnes měsíc zlatý!

Kam poutník v jeho záři šel,

tak nesdílný, tak nedojatý?

Svým pohledem vše obestřel,

svit nebeský i trsy mechu

i korun mihotavou běl.

Jen nízké chaty minul střechu,

na prahu domu nestanul

a nenaslouchal spáčů dechu.

Tam poutnickou svou zlomil hůl,

do dálky kráčel beze zbraně,

půl bláhovce a světce půl.

Les umlknul a spaly stráně,

a půlnoční jen ticho zřelo,

jak zbožně sepial holé dlaně.

Však křížem nepožehnal čelo.