TERCINY.

By Inocenc Arnošt Bláha

Já tenkrát řek' Ti –: „Jsem Tvůj celý – celý –“

Byl pozdní večer v zlatém světel plání,

a duše naše zimničně se chvěly,

a vešla do nich touha po svítání,

že ve tmách bylo smutno nám až k pláči,

když strach o štěstí přistoupil k nám tiše – – –

Ó věř mi, vůle že jen brázdou kráčí,

již orá osud na života líše – – –