Terezyi, Alžbětě, a Apollonyi hraběnkám Vratislavkám z Mitrovic, dcerám Eleonory...

Již zas z města ucházýte;

Orozkoš se nezmejlíte,

Nesnadnoť lze oklamat.

Míle pramen vyskakuje,

Y když chvoj jej zatemňuje;

Řeřichou se zelená.

Polouce, když větřík věje,

Bukvice se tiše chvěje,

Přemílotě pochodit.

Obilí jakť libě voní!

Ječmen žíto spěšně honí,

By se brzy vymetal.

Y vám mílo pocvičiti,

Kdo míň umí, vyučiti;

Všecko ctnostně konáte.

Krajany své těšte, cvičte!

Aniž vám kdo čeho vyčte;

S Čechy mluvit umíte!