Těžká je pokuta boží.

Pro statek brat s rodným bratem

těžkým hněvem na se vrou;

mladší katem

v hněvu klatém

zabil druha sekerou.

Těžká je pokuta boží!

Pohřbil lesa u pokraje

pod omšený věkem strom;

čin svůj taje

spěchá z háje,

za ním náhle blesk a hrom.

Těžká je pokuta boží!

Probděl první noc i druhou,

nespal třetí ňadrem klat;

hříchů sluhou

s bědou tuhou

k lesu prchá z dvorce vrat.

Těžká je pokuta boží!

Do lesa šly ráno děti...

jaký pokřik, jaký ruch?

domů letí:

„Tamo v sněti

soused visí bled a tuh!“

Těžká je pokuta boží!

K bratrovi ho pochovali,

ale hrozno! od těch dob,

horské valy

noc-li halí,

zlým je místem obou hrob.

Těžká je pokuta boží!

Půlnoční je budí doba

putujícím na výděs;

stará zloba

týrá oba,

zděšena je celá ves.

Těžká je pokuta boží!

Tepají se rozkaceni

rodní bratři, že až strach;

když se denní,

divné zření,

krev je na trav osinách! –

Těžká je pokuta boží!