Těžké sny.

Po celou noc Sny u hlavy mé bděly.

I když se hvězdy únavou již chvěly.

Tiše mne zavedly do dálných, divných světů,

a než jsem vrátil se – mé čelo plno květů.

Šly do zahrad, kde rostou růže bledé,

omamných vůní – kde vše v mlze šedé.

Než luna uhasla, natrhaly jich v spěchu,

kol hlavy mojí daly za milostného vzdechu.

Noc celou Sny u lože mého bděly. –

I když se k ránu hvězdy tiše stměly.

Pak prchly! – Zrádný jich slyším ještě smích!

V mé hlavě k Smrti těžko z těch vůní otravných!