TĚŽKOMYSLNOST.

Zašlo slunce již za hory;

Poslední červánek plane

Nade hvozdem, ptactva zbory

Utichli, jen větřík vane,

Pohrávajíc dubů listem;

Bezbarevná vlnka hrá

Přede mnou v potůčku čistém.

V větru zvučí harfka má.

Jak když zašlo slunce jasné,

Noc když roucho rozprostírá;

Poslední jak svit uhasne,

Neb nad lesem jak umírá

Ohlas zvonku poslední

Když u večer z vížky zní;

Neb jak růže v háji zvadne:

Tak tys klesla v lůžko chladné.

A nad skálou Lůna bledá

Šedými oblaky plyne;

A co truchlorouška, šedá

Kolem ní se mlha vine.

Vzhůru vzchází hvězdy zlaté

Osvěcujíc světa chrám;

Kolem mně jen ticho svaté

já zde bydlím v poušti sám.