Thebaida.

Ji netřeba ti v pouště písku hledat,

kde němé sfingy východu vstříc hledí,

než první paprsk šlehne mlhy šedí

a veliké se začne slunce zvedat.

Ji v srdci měj! Tam uč se, stokrát nedat

otázkám Farizejců odpovědi,

v tom buď jak oni asketové bledí,

u kříže uč se dlouhé noci sedat.

U kříže vlastní muky, vlastní bídy,

jejž léta jsi nes, onu na Golgatu,

kde místo andělů bdí Eumenidy.

Tam všecko slož, dál neměř svoji ztrátu

a poznáš sladkost pravé Thebaidy

a nezatoužíš v svět víc po návratu.