THÉODORE DE BANVILLE.

By Jaromír Borecký

V čem Hellas měla nejvíc slunce, žáru

a úsměvů a květů, krásy bujné,

več nejvíc vdechla opojnosti rujné,

co nejsladšího lila do pohárů:

vše vře v Tvé poesie plesném žáru;

tam amethysty, stalaktity slujné

se třpytí, spony, vzácné šperky kujné

na hrdlech kněžen v lásky věčném jaru.

Bok silný nahých Amazonek krotí

tam kentaury, a Florenťanka smědá

si na trůn k plavé Afroditě sedá,

typ žen má plnost Rubensovy choti – –

Tak s antikou se renaissance snoubí.

Kde’s trouveur však, přec nejvíc svůj jsi v hloubi!