Ó TI PTÁCI ŠTĚBETÁCI!

Pod lipou jsem povzdechnul si,

polo vzdechnul, polo zapěl,

jak mi duši láska kruší,

jak bych umřel pro kohos.

Nevším jsem si v lípě ptáčka: –

Polo zpíval, zpola slouchal,

dobře schoval, pamatoval,

co jsem zpíval o lásce.

Kam teď přijdu, všude ptáci

samou lásku opěvují –:

že ten ptáček štěbetáček,

že on všechno vyzvonil!