Tichá láska

By Otokar Fischer

Je tolik soužení v těch čtyřech zdech,

teď, před úsvitem rána –

Nechť o tom ví tvůj každý krok a dech:

žes milována.

Já o tolika ještě tajemstvích

ti šeptat umím

a tolikrát se vedle tebe, tich,

v svůj smutek ztlumím...

Či přijde den a půjdeš zase dál,

kde jiné hvězdy svítí?

Já, který mnoho v tomto světě znal,

znám z cesty jíti.

A jestli vášeň, setkání či cit

mi tebe vezmou, drahá,

ty zbudeš ve mně, pokud bude žít

v mém zraku vláha.