Tichá noc.

Den zhynul v temnu, cvrček hrany zvoní

a staré duby v spánku hlavy kloní,

usnuly v háji mech i kapradí;

údolí v mlze spí, a v tiché šero

jen kmitá hvězdiček drobounkých stero –

nuž dobrou noc! kdo nyní ještě bdí?

Bezpečně ptáček tulí se ku ptáčku,

větérek spí, na nebi ani mráčku,

šum vlnek utlumila spánku moc;

hněv umdlen usnul, láska bdí i ve snu,

mne matky dech ovívá, v sen kdy klesnu, –

hvězdičky strážné, spěte! dobrou noc!