Tiché lásce. (II.)

Písně mé jsou skromné kvítí

z tiché lásky pučící

a když srdce touhu cítí

jsou mu jeho květnicí.

Sféry Tvůrcově zní moci,

vlny pějí břehům svým,

slavík láskodyšné noci,

bouře spoustám ledovým.

Vy pak písně mé, vy víte,

komu zcela náležíte,

čí to obraz mně se skvěl,

toužebně když vás jsem pěl.