Tiché lásce. (III.)

Nuže sladká dívko moje,

pojď teď se mnou do sadu,

v srdci mém u lásky zdroje

rajskou stvořit zahradu.

Celou, celou posázíme

modrým kvítkem věrnosti,

a tak nejlíp zasvětíme

zahrádku tu – milosti.

Libě zkvěte lásky kvítí;

vždyť naň nebes záře svítí,

vždyť je nebe zahřívá,

a Bůh nad ním spočívá.