Tiché lásce. (IX.)

By Václav Antonín Crha

Srdce mé je bouřné moře,

citem stále zmítané,

pokud nad ním lásky zoře,

jitřenko má, nevzplane.

Ty-li vzejdeš, hvězdo vlídná,

náhle bouře oněmí,

a pak jeho tůně klidná

šumí lásky písněmi.

Tiché lásky píseň tichá

zřídka kde se nyní slýchá,

neboť ti, kdož pějí nám,

nezří k nebes výšinám!